Okamžité zrušení pracovního poměru (4. díl)

Okamžité zrušení pracovního poměru (4. díl)

Okamžité zrušení pracovního poměru je jedním ze zákonných způsobů (vedle dohody a výpovědi), jak skončit pracovní poměr. Má však své přesně dané podmínky, které upravuje § 55 a § 56 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Jaké to jsou?

Zákonné podmínky

Zákon striktně uvádí podmínky, za kterých je možné pracovní poměr skončit okamžitě. A to zvlášť pro zaměstnavatele a zvlášť pro zaměstnance.

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem

Okamžité ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je možné pouze v případě, kdy je zaměstnance odsouzen (pravomocně!) pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu, který bude trvat alespoň 1 rok, nebo pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a to k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců.

Více časté je ale okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu zvlášť hrubého porušení právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.

Výjimky

Opět existují výjimky, kdy ani takovou výpověď nemůže zaměstnavatel dát:

  • těhotné zaměstnankyni,
  • zaměstnankyni na mateřské dovolené,
  • nebo zaměstnanci či zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

Zaměstnanec má také možnost ukončit okamžitě pracovní poměr. Důvodem mohou být zdravotní komplikace, které mu znemožňují konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožní v době 15 dnů ode dne předložení zdravotního posudku výkon jiné pro něho vhodné práce.

Zde ovšem také častěji převažuje i častý jiný důvod, a to skončení pracovního poměru proto, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.

Forma

Forma: písemná a s odůvodněním.



foto / archiv LNR