Ukončení (zánik) pracovního poměru smrtí zaměstnance (7. díl)

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) v § 2 odst. 1 výslovně uvádí, že závislou práci zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává osobně. Nejde ji tedy převést na někoho jiného – je vázána na konkrétního zaměstnance. S tím souvisí dalším možnost zániku pracovního poměru, a to je smrtí zaměstnance.

Ukončení (zánik) pracovního poměru smrtí zaměstnance

Smrt zaměstnance je také právní událost, kterou skončí pracovní poměr, aniž by některá ze smluvních stran učinila právní kroky k jeho rozvázání.

Konkrétně § 48 odst. 4 – pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance.

Ukončení ke dni úmrtí

Zánik pracovního poměru končí k datu úmrtí, i když se o tom zaměstnavatel tento den nedozví.

Mzdová a jiná finanční práva nezanikají

Co ale nezaniká, jsou peněžitá práva zaměstnance – nevyřízené pohledávky, jako je nevyplacená mzda, náhrada mzdy či nemocenská. Do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí pak mzdová práva přímo na manžela /manželku, děti a rodiče, pokud s ním žili ve společné domácnosti. Až pokud nikdo takový není, spadají do dědictví. Záleží také na tom, kolik peněz ještě vlastně zaměstnanec u zaměstnavatele měl.

Odstupné? Ukončení smrtí zaměstnance

Nárok na odstupné smrtí nevzniká. Jinou věcí je možné odškodnění, když došlo k úmrtí po pracovním úrazu nebo kvůli emoci z povolání.



Sdílet