Podnikáte jako OSVČ, ale skutečné náklady máte minimální? Typickým příkladem jsou konzultanti, administrativní pracovníci, IT specialisté, správci webů, poradci nebo další poskytovatelé odborných služeb. K podnikání jim často stačí počítač, telefon a připojení k internetu.
V takové situaci stojí za pozornost výdaje stanovené procentem z příjmů, běžně označované jako výdajový paušál. Výdajový paušál může výrazně snížit základ daně, aniž by podnikatel musel příslušnou částku skutečně utratit. Zároveň podstatně zjednodušuje administrativu.
Co je výdajový paušál?
OSVČ má při stanovení základu daně zpravidla dvě základní možnosti:
- Uplatnit skutečné výdaje
Podnikatel eviduje jednotlivé náklady související s podnikáním – například telefon, internet, software, hosting, kancelářské potřeby, odbornou literaturu, počítač apod.
- Uplatnit výdaje procentem z příjmů
Místo skutečných nákladů se použije zákonem stanovené procento z dosažených příjmů.
Finanční správa uvádí tyto základní sazby:
| Druh příjmů | Výdajový paušál | Maximální výše výdajů |
| Řemeslné živnosti, zemědělství apod. | 80 % | 1 600 000 Kč |
| Ostatní živnostenské podnikání | 60 % | 1 200 000 Kč |
| Jiné příjmy ze samostatné činnosti | 40 % | 800 000 Kč |
| Nájem majetku v obchodním majetku | 30 % | 600 000 Kč |
Konkrétní procento tedy závisí na druhu vykonávané činnosti, nikoli na tom, jak vysoké skutečné náklady podnikatel má.
Podrobné informace zveřejňuje také Finanční správa – OSVČ a výdaje procentem z příjmů.
Praktický příklad – příjem 360 000 Kč a téměř žádné náklady
Představme si OSVČ, která poskytuje odborné služby na základě běžné živnosti a může použít 60% výdajový paušál.
Za rok obdrží:
360 000 Kč
Skutečné náklady má přitom jen například 20 000 Kč.
Pokud by použila skutečné výdaje, rozdíl mezi příjmy a výdaji by byl:
360 000 − 20 000 = 340 000 Kč
Při 60% paušálu je situace úplně jiná.
Paušální výdaje činí:
360 000 × 60 % = 216 000 Kč
Rozdíl příjmů a výdajů je tedy pouze:
360 000 − 216 000 = 144 000 Kč
A právě tato částka vstupuje jako základ ze samostatné činnosti do dalších výpočtů.
Podnikatel přitom nemusel 216 000 Kč skutečně utratit.
To je jedna z největších výhod výdajového paušálu.
Musím schovávat účtenky za telefon, internet nebo hosting?
Pokud uplatňujete paušální výdaje, pro jejich výpočet neprokazujete jednotlivé skutečné náklady.
Nemá tedy smysl k 60% paušálu ještě přičítat například:
- telefonní tarif,
- internet,
- hosting a domény,
- notebook,
- kancelářské potřeby,
- software a licence,
- pohonné hmoty,
- účetní služby.
To by bylo dvojí uplatnění výdajů.
Zákon vychází z toho, že v paušální částce jsou již zahrnuty veškeré výdaje související s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. (Finanční správa České republiky)
Pokud tedy při příjmu 360 000 Kč uplatníte 216 000 Kč paušálních výdajů, nemůžete k nim přidat například dalších 10 000 Kč za telefon a internet.
Co tedy musí OSVČ evidovat?
Výdajový paušál neznamená, že podnikatel nemusí evidovat vůbec nic.
Podle Finanční správy je při použití výdajů procentem z příjmů potřeba vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti se samostatnou činností.
V praxi je proto vhodné mít minimálně přehled:
datum – číslo faktury – odběratel – fakturovaná částka – datum úhrady – přijatá částka.
A samozřejmě evidenci dosud nezaplacených faktur.
Administrativa je ale proti evidování každé jednotlivé podnikatelské účtenky výrazně jednodušší.
Musím se k výdajovému paušálu předem přihlásit?
Ne.
Výdajový paušál není žádný zvláštní daňový režim, ke kterému by se OSVČ musela během roku registrovat.
Způsob uplatnění výdajů se projeví při zpracování daňového přiznání za příslušný rok.
Pokud tedy například celý rok 2026 podnikáte, můžete si evidovat příjmy i skutečné náklady a před sestavením daňového přiznání porovnat:
skutečné výdaje vs. výdajový paušál.
Následně zvolíte vhodnou variantu.
Pozor však na pravidlo, že způsob uplatnění paušálních výdajů nelze za dané období zpětně měnit.
Při přechodu mezi skutečnými a paušálními výdaji mohou navíc v některých situacích vzniknout povinné úpravy základu daně, například kvůli pohledávkám či zásobám. U složitějšího podnikání je proto vhodné přechod předem konzultovat s účetním nebo daňovým poradcem.
Pozor výdajový paušál není paušální daň
Tyto dva pojmy se velmi často zaměňují.
Výdajový paušál znamená, že při výpočtu základu daně použijete například 60 % příjmů jako výdaje.
Naproti tomu paušální daň (paušální režim) je zvláštní režim, ve kterém OSVČ při splnění podmínek odvádí jednu stanovenou měsíční částku zahrnující daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění. Pro rok 2026 existují tři pásma paušálního režimu.
Jde tedy o dvě naprosto rozdílné věci.
Podrobnosti k paušálnímu režimu najdete na stránkách Finanční správy – paušální daň.
Výdajový paušál a OSVČ vedle zaměstnání
Výdajový paušál může být zajímavý také pro zaměstnance, kteří si podnikáním pouze přivydělávají.
Typická situace:
Přes den pracuji v zaměstnání a ve volném čase poskytuji odborné služby na živnost. Mám minimální náklady, protože pracuji na vlastním počítači z domova.
Právě zde může být 60% paušál velmi výhodný.
Paušální výdaje totiž nesnižují pouze částku rozhodnou pro výpočet daně z příjmů. Výsledek samostatné činnosti je významný také pro následný výpočet pojistného.
U sociálního pojištění má navíc vedlejší samostatná činnost zvláštní režim. Pro rok 2026 je rozhodná částka daňového základu pro povinnou účast na důchodovém pojištění při celoroční vedlejší činnosti 117 521 Kč. (Česká správa sociálního zabezpečení)
Proto může mít správná volba způsobu uplatnění výdajů výraznější dopad než jen několik tisíc korun na samotné dani.
Má smysl vytvářet náklady jen kvůli daním?
Obvykle ne.
Častá chyba začínajících podnikatelů je uvažování:
„Budu mít vysoký zisk, takže bych měl něco koupit, abych měl náklady.“
Jenže kvůli snížení daně není ekonomicky rozumné utratit například 20 000 Kč za něco, co nepotřebujete, jen proto, abyste ušetřili zlomek této částky na dani a pojistném.
Pokud máte podnikání s přirozeně nízkými náklady, výdajový paušál je právě jedním ze zákonných nástrojů, jak tuto situaci řešit.
Kdy se paušál typicky vyplatí?
Jednoduchá orientační pomůcka je porovnat procento skutečných nákladů s procentem paušálu.
Máte-li nárok na 60% paušál a vaše skutečné náklady představují například jen 10 % příjmů, rozdíl může být značný.
Příklad:
Roční příjmy: 500 000 Kč
Skutečné výdaje: 50 000 Kč
Paušální výdaje 60 %: 300 000 Kč
Při skutečných výdajích činí rozdíl příjmů a výdajů 450 000 Kč.
Při paušálních výdajích pouze 200 000 Kč.
Rozdíl je 250 000 Kč.
Naopak podnikatel s vysokými skutečnými náklady – například na materiál, zaměstnance, provozovnu, techniku nebo subdodávky – může zjistit, že jsou pro něj výhodnější skutečné výdaje.
A co když používám telefon nebo internet současně soukromě?
To je důležité zejména tehdy, pokud neuplatňujete paušál, ale skutečné výdaje.
Pokud například telefonní tarif stojí 1 000 Kč měsíčně a telefon používáte z poloviny pro podnikání a z poloviny soukromě, můžete při skutečných výdajích pracovat s odpovídající podnikatelskou částí, pokud je zvolený poměr rozumný a obhajitelný.
Při použití 60% výdajového paušálu už telefon samostatně neřešíte. Jeho náklad je zahrnut v paušálu.
Totéž platí například pro internet nebo další výdaje společně používané k podnikání a soukromě.
Shrnutí: pět věcí, které si pohlídat
- Nejdříve zjistěte, jaký paušál odpovídá vaší činnosti. U běžného živnostenského podnikání jde typicky o 60 %, ale existují také sazby 80 %, 40 % a 30 %.
- Porovnejte paušál se skutečnými výdaji. Pokud máte minimální reálné náklady, může být paušál výrazně výhodnější.
- Paušální výdaje nemusíte skutečně utratit. Jde o zákonem stanovený způsob výpočtu výdajů.
- K paušálu už nepřidávejte skutečné výdaje. Telefon, notebook, internet nebo hosting jsou již zahrnuty v procentní částce.
- Nezaměňujte výdajový paušál s paušální daní. Jde o dva odlišné instituty.
Výdajový paušál je zajímavý především pro OSVČ, jejichž podnikání má vysoký podíl vlastní odborné práce a relativně malé provozní náklady. Nemusí shromažďovat výdaje jen proto, aby snížily základ daně, a zákon jim umožňuje místo nich použít stanovené procento z příjmů.
Před podáním daňového přiznání se proto vyplatí udělat jednoduchý výpočet:
Kolik činí moje skutečné výdaje?
versus
Kolik bych mohl uplatnit prostřednictvím výdajového paušálu?
Rozdíl může být překvapivě vysoký.
Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje individuální daňové poradenství. Konkrétní režim závisí zejména na druhu vykonávané činnosti, dalších příjmech a individuální situaci poplatníka.
foto / archiv LNR (AI)
