Začínáte podnikat a přemýšlíte, kolik si říct za hodinu práce? Nebo už podnikáte několik let, ale na konci měsíce máte pocit, že vzhledem k množství odpracovaných hodin by vám mělo zbývat více peněz?
Jednou z častých chyb OSVČ je jednoduchý výpočet: pokud chci vydělávat 50 000 Kč měsíčně a pracuji 160 hodin, stačí si účtovat přibližně 313 Kč za hodinu.
Jenže takto podnikání nefunguje.
Z částky, kterou klient zaplatí, musíte pokrýt odvody, daně, provozní náklady, čas strávený administrativou i období, kdy nepracujete. A především – zdaleka ne každou odpracovanou hodinu můžete zákazníkovi vyfakturovat.
Tržba není vaše výplata
Zaměstnanec většinou nemusí řešit, kolik stojí účetní software, pracovní notebook, telefon, reklama nebo kancelář. Pokud jede na dovolenou, zpravidla dostává náhradu mzdy.
OSVČ si tyto náklady musí zaplatit sama.
Do ceny práce proto není vhodné započítávat pouze částku, kterou chcete mít každý měsíc pro osobní potřebu. Sazba musí pokrýt také náklady spojené s podnikáním a vytvořit určitou rezervu.
Typicky může jít například o:
- sociální a zdravotní odvody,
- daň z příjmů,
- účetnictví nebo daňové služby,
- software a online nástroje,
- telefon a internet,
- pracovní vybavení,
- dopravu,
- kancelář nebo coworking,
- marketing a získávání zákazníků,
- pojištění,
- vzdělávání,
- tvorbu finanční rezervy.
Konkrétní náklady se samozřejmě výrazně liší podle oboru. Grafik pracující z domova bude mít jinou strukturu nákladů než řemeslník s dodávkou a profesionálním vybavením.
Osm hodin práce neznamená osm fakturovaných hodin
Další problém nastává při počítání pracovní doby.
Představte si, že pracujete osm hodin denně. Neznamená to, že každý pracovní den můžete zákazníkům vyfakturovat osm hodin.
Část času zabere například komunikace se zákazníky, vystavování faktur, vyřizování e-mailů, příprava nabídek, marketing, účetnictví, získávání nových zakázek nebo vzdělávání.
Pokud pracujete 160 hodin měsíčně, může být reálně fakturovatelných například jen 100 až 120 hodin.
A právě počet fakturovatelných hodin je při stanovování sazby zásadní.
Jednoduchý modelový výpočet
Řekněme, že chcete, aby vám podnikání dlouhodobě umožňovalo získat 50 000 Kč měsíčně pro osobní potřebu.
Současně máte přibližně 10 000 Kč měsíčních nákladů souvisejících s podnikáním a dalších 15 000 Kč chcete počítat jako orientační prostor na odvody, daně a rezervu.
Podnikání tedy musí v našem zjednodušeném příkladu vytvořit:
50 000 + 10 000 + 15 000 = 75 000 Kč měsíčně
Pokud dokážete zákazníkům vyfakturovat 120 hodin měsíčně, vychází:
75 000 ÷ 120 = 625 Kč za hodinu
Pokud je ale fakturovatelných pouze 100 hodin:
75 000 ÷ 100 = 750 Kč za hodinu
Rozdíl pouhých dvaceti fakturovatelných hodin tak zvýší potřebnou hodinovou sazbu o 125 Kč.
A stále jsme nezapočítali jednu důležitou věc.
Dovolenou si OSVČ musí zaplatit sama
Při stanovování sazby je snadné počítat s tím, že budete vydělávat dvanáct měsíců v roce.
V praxi ale chcete mít dovolenou, můžete onemocnět a během roku pravděpodobně nastanou období s menším množstvím zakázek.
Proto je bezpečnější nepředpokládat, že všech dvanáct měsíců bude stejně výdělečných.
Pokud například potřebujete za rok vytvořit 900 000 Kč tržeb a počítáte s deseti skutečně produktivními měsíci, potřebujete během nich průměrně fakturovat:
900 000 ÷ 10 = 90 000 Kč měsíčně
Při 120 fakturovatelných hodinách měsíčně to znamená sazbu:
90 000 ÷ 120 = 750 Kč za hodinu
Najednou se částka, která mohla na začátku vypadat jako vysoká hodinová sazba, jeví úplně jinak.
Proč může být 400 Kč za hodinu málo
Sazba 400 Kč za hodinu může na první pohled působit zajímavě. Při klasických 160 hodinách by totiž odpovídala částce 64 000 Kč měsíčně.
Jenže OSVČ pravděpodobně nebude fakturovat všech 160 hodin.
Při 110 fakturovatelných hodinách jde o tržbu:
400 × 110 = 44 000 Kč měsíčně
A právě z těchto 44 000 Kč ještě musí podnikatel zaplatit náklady spojené s podnikáním, povinné odvody a případnou daň.
Proto nemá příliš smysl porovnávat hodinovou sazbu OSVČ s hodinovou mzdou zaměstnance.
Jde o dvě odlišné veličiny.
Jak si minimální hodinovou sazbu spočítat
Pro základní orientaci můžete použít jednoduchý postup.
Nejprve si určete, kolik peněz chcete ročně získat pro osobní potřebu. K této částce přidejte roční náklady podnikání, očekávané odvody a daně a částku, kterou chcete vytvořit jako rezervu.
Výsledek následně vydělte počtem hodin, které dokážete během roku skutečně vyfakturovat.
Zjednodušeně:
Minimální hodinová sazba = potřebné roční příjmy podnikání ÷ počet fakturovatelných hodin
Pokud například potřebujete vytvořit 900 000 Kč ročně a očekáváte 1 200 fakturovatelných hodin:
900 000 ÷ 1 200 = 750 Kč/h
To je částka, kterou potřebujete v průměru účtovat, aby váš finanční plán vycházel.
Minimální sazba ale nemusí být vaše prodejní cena
Výpočet minimální sazby vám říká především to, pod jakou hranici byste dlouhodobě neměli klesat.
Neříká však automaticky, kolik máte zákazníkovi účtovat.
Výsledná cena závisí také na vašem oboru, zkušenostech, rychlosti práce, konkurenci a především hodnotě, kterou zákazníkovi přinášíte.
Zkušený specialista může práci zvládnout za dvě hodiny, zatímco začátečník na stejném úkolu stráví osm hodin. Čistě hodinové účtování by paradoxně zvýhodňovalo pomalejšího pracovníka.
Proto řada podnikatelů postupně přechází k cenám za projekt, službu nebo konkrétní výsledek.
Interní hodinová sazba je však užitečná i v takovém případě.
Pokud například odhadujete, že vám zakázka zabere deset hodin a vaše minimální interní sazba je 750 Kč, víte, že cena 5 000 Kč bude pravděpodobně příliš nízká.
Nezapomeňte na rezervu
Podnikání nebývá každý měsíc stejné.
Jeden měsíc můžete mít zakázek více, další méně. Klient může zaplatit fakturu později, může se rozbít pracovní technika nebo přijde nečekaný výdaj.
Proto je vhodné, aby hodinová sazba nebyla nastavena pouze na absolutní minimum.
Pokud vám výpočet ukáže minimální sazbu 750 Kč za hodinu, účtovat přesně 750 Kč znamená, že prakticky nemáte prostor pro chybu.
Rozumná cena by proto měla obsahovat určitou bezpečnostní rezervu.
Nízká cena nemusí znamenat více zákazníků
Začínající podnikatelé někdy nastavují cenu výrazně pod trhem s představou, že díky tomu snáze získají první zákazníky.
Krátkodobě to může fungovat. Dlouhodobě ale nízká cena vytváří několik problémů.
Abyste dosáhli potřebných příjmů, musíte přijmout více zakázek. Tím roste množství administrativy a komunikace a zároveň klesá čas, který můžete věnovat jednotlivým zákazníkům.
Navíc bývá obtížné cenu později výrazně zvýšit u klientů, kteří si zvykli na původní sazbu.
Lepší je proto znát svou minimální ekonomicky udržitelnou cenu ještě předtím, než začnete nabídky posílat zákazníkům.
Hodinovou sazbu pravidelně přepočítávejte
Výpočet není vhodné udělat jednou při zahájení podnikání a dalších deset let ho neřešit.
Mění se náklady, odvody, ceny služeb i vaše zkušenosti. Práce, která vám před několika lety zabrala celý den, vám dnes může trvat dvě hodiny.
Minimálně jednou ročně proto dává smysl zkontrolovat:
kolik hodin jste skutečně vyfakturovali, jaké byly vaše reálné náklady, kolik času jste strávili neplacenou prací a jakého příjmu chcete dosáhnout v následujícím roce.
Možná zjistíte, že sazba, která před dvěma lety bez problémů fungovala, už dnes nedává ekonomický smysl.
Kolik si tedy má OSVČ účtovat?
Univerzální částka neexistuje.
Pro jednoho podnikatele může být 500 Kč za hodinu dostatečných, zatímco jiný potřebuje účtovat 1 500 Kč nebo více. Záleží na oboru, nákladech, počtu fakturovatelných hodin i požadovaném příjmu.
Důležité je nevycházet pouze z pocitu nebo z toho, kolik si účtuje konkurence.
Spočítejte si vlastní čísla.
Protože nejdůležitější otázka při stanovování ceny není „Kolik jsou zákazníci ochotni zaplatit?“, ale také:
„Kolik musím účtovat, aby moje podnikání dlouhodobě dávalo ekonomický smysl?“
Před publikací bych ještě doplnil SEO title + meta description a ideálně jednoduchou kalkulačku hodinové sazby přímo do článku. Ta by mohla výrazně zvýšit praktickou hodnotu stránky.
foto / archiv LNR (AI)
