mýtné pod kontrolou

Mýtné je pro stát zlatým teletem. V roce 2021 vybral na mýtném 14,2 mld. korun, téměř o čtvrtinu víc než v roce předchozím. Neradují se jen dopravci, kteří to celé zaplatili. 

V Česku je zpoplatněno asi 2400 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Jezdí po nich přes 600 tisíc vozidel registrovaných do systému elektronického mýtného. Českou registrační značku má jen čtvrtina z nich, státu ale odvádí polovinu plateb. 

Sedm miliard za mýtné je pro dopravce příliš mnoho peněz, než aby je mohli — i při všech dalších výdajích — oželet. Mýtným branám se obvykle vyhnout nemohou. Přesto mají šanci na mýtném trochu ušetřit. 

Chcete u bran platit méně?

Slevu vám bohužel vyjednat neumíme. Poskytovatelé softwarů pro plánování dopravy ale ukazují, že zařazením kritéria mýtné do plánování tras lze poplatek státu snížit až o 10 %. 

Jak? Plánovací algoritmus se nejprve snaží zpoplatněným úsekům vyhnout. Pokud jsou objížďky dlouhé (což většinou jsou), zpracuje alespoň podrobná data, na nichž lze založit výběr nejlepšího náhradního řešení. 

Dražší než mýtné je čas

Jakkoliv pípnutí palubní jednotky bolí, poplatek za průjezd branou bývá levnější než jízda po pomalejších cestách, pokud ji předpisy vůbec připustí.

Proto aplikace nepracují pouze s mýtnými poplatky a ujetými kilometry, ale i s reálnými časy přejezdů. Využívají znalosti kvality vozovek, převýšení či průměrně dosahovaných rychlostí pro daný typ vozidla a dopravní zátěž v čase průjezdu. Návrhy tras pak věrně kopírují skutečnou situaci v terénu.

Byl by to mizerný mýtný systém, kdyby se mu bylo možno vyhnout. Moderní plánovací aplikace ho přesto dokážou alespoň částečně zpacifikovat.

Autor: Karel Melecký