Seriál na téma VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK
1. Téma: Pohledávka a úrok z prodlení
2. Téma: Předžalobní výzva při vymáhání pohledávky
3. Téma: Žaloba
4. Rozsudek pro uznání nebo pro zmeškání
Pohledávka a úrok z prodlení
Máte dlužníka, který nechce platit? Bohužel běžná situace, pokud podnikáte. Ale co s tím? Každý musí vypořádávat své závazky. Dlužníkem je jednoduše osoba, která neplní svůj dluh řádně a včas. Abyste se i vy nedostali do potíží s úhradou svých závazků, je nutné své pohledávky po neplatičích vymáhat. Jak na to?
Co na pojem pohledávka říká zákon?
§ 1721 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.): Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
Plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a musí odpovídat zájmu věřitele, byť tento zájem jen majetkový být nemusí.
Čtete: SOLUS – bič na dlužníky
Jak vznikne pohledávka
Vznik pohledávky například ze smlouvy. Pohledávky mají často i příslušenství. Těmi jsou například úroky, náklady, úroky z prodlení atd.
Kdy vlastně dochází k neplnění závazku
Především při časovém skluzu. Dlužník neplatí řádně a včas. Uplynutím termínu, kdy mělo k platbě dojít (splatnost) se dlužník dostává do prodlení. Prodlení je ale i neplacení řádně. Prodlení začíná následující den po té, kdy mělo dojít k úhradě řádně a včas (obvykle tedy následující den po splatnosti).
Jak se dostat z prodlení
Splněním závazku. To může proběhnout úhradou dluhu, ale také třeba započtením, prominutím, dohodou atd.
Prevence před neplacením – pohledávka a úrok z prodlení
Jako určitá prevence i jako trest funguje sjednání z úroku prodlení mezi stranami. Pokud dlužník dluží, můžete úrok z prodlení uplatňovat za jediné výjimky, a tou je, že by dlužník nemohl plnit v důsledku prodlení věřitele (že mu třeba nedáte potřebnou součinnost, nepřijmete jeho plnění a podobně).
Úrok z prodlení
Úrok z prodlení je ve sjednané výši. Pokud jste jej však nesjednali, i tak na něj máte nárok. Existuje totiž zákonný úrok z prodlení.
§ 1970 říká: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Nařízení vlády č.351/2013 Sb. – výše úroku z prodlení odpovídá výši roční repo sazby České národní banky pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení a navyšuje se o 8 procentních bodů.
