Ukončení podnikání jako OSVČ není jen o tom, že přestanete vystavovat faktury. Aby bylo podnikání ukončeno opravdu čistě, je potřeba vyřešit několik navazujících povinností, např. na živnostenském úřadě, finančním úřadě, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně, také případně DPH, archivaci dokladů a datovou schránku. Právě v těchto dokončujících procesech podnikání často vznikají zbytečné chyby — opožděné přehledy, neuhrazené zálohy, zapomenutá registrace k dani nebo nevyřešená datová schránka.
Přerušení, nebo zrušení živnosti?
Na začátku je dobré rozlišit dvě situace. Přerušení živnosti znamená, že podnikání dočasně nevykonáváte, ale živnostenské oprávnění vám zůstává. Zrušení živnostenského oprávnění je definitivnější krok — živnost končí a pokud byste chtěli později znovu podnikat, musíte si oprávnění znovu vyřídit.
Pokud si nejste jistí, zda se k podnikání budete vracet, bývá praktičtější živnost nejdříve přerušit. Pokud ale podnikání opravdu končí, je vhodné podat oznámení o ukončení nebo žádost o zrušení živnostenského oprávnění.
Živnostenský úřad – začněte změnovým listem
Základní krok se řeší přes živnostenský úřad. K oznámení změn se používá tzv. Jednotný registrační formulář, respektive jeho změnová část. Jednotný registrační formulář slouží podnikatelům ke splnění oznamovacích povinností při zahájení i v průběhu živnostenského podnikání a lze jej využít také pro komunikaci s dalšími institucemi.
Výhodou je, že přes živnostenský úřad lze v některých případech informaci předat také dalším úřadům. Přesto je vhodné nespoléhat pouze na automatické předání a raději si ověřit, že se ukončení skutečně promítlo i u finančního úřadu, OSSZ a zdravotní pojišťovny. Zejména u podnikatelů s DPH, zaměstnanci, pohledávkami, skladovými zásobami nebo majetkem v podnikání může být ukončení administrativně složitější.
Finanční úřad – zrušení registrací a poslední daňové přiznání
Ukončení živnosti samo o sobě neznamená, že automaticky zmizí všechny daňové povinnosti. OSVČ musí pohlídat hlavně registraci k dani z příjmů, případně k DPH nebo dalším daním, pokud se jí týkaly.
Žádost o zrušení daňové registrace se podle Finanční správy podává do 15 dnů ode dne, kdy nastaly důvody pro zrušení registrace, a to u místně příslušného finančního úřadu.
I když podnikání skončí například v červnu, za daný kalendářní rok budete zpravidla ještě podávat daňové přiznání k dani z příjmů. V něm uvedete příjmy a výdaje za období, kdy jste podnikali. Pokud jste používali paušální výdaje, daňovou evidenci nebo vedli účetnictví, je potřeba ukončení promítnout podle zvoleného režimu.
Další závazky
Zvláštní pozornost si zaslouží majetek zařazený v obchodním majetku, nedobytné pohledávky, závazky, zásoby nebo zálohy. U většího podnikání je vhodné ukončení předem projít s účetní nebo daňovým poradcem, protože některé položky mohou mít daňový dopad i po skončení samotné činnosti.
OSSZ – oznámení ukončení podnikání a poslední přehled
Dalším krokem je Okresní správa sociálního zabezpečení. ČSSZ uvádí, že OSVČ má povinnost oznamovat mimo jiné ukončení samostatné výdělečné činnosti; k tomu slouží tiskopis „Oznámení OSVČ o ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti“.
Podle Portálu veřejné správy je lhůta pro oznámení ukončení činnosti OSVČ stanovena do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla činnost ukončena.
Tím ale povinnosti vůči OSSZ nekončí. Každá OSVČ, která alespoň po část roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, musí podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za příslušný kalendářní rok. ČSSZ výslovně uvádí, že tato povinnost platí i tehdy, pokud byly příjmy nulové nebo byla činnost ve ztrátě.
Po podání přehledu se vypočte, zda vznikl přeplatek nebo nedoplatek na sociálním pojištění. Nedoplatek je nutné uhradit, přeplatek lze obvykle použít nebo požádat o jeho vrácení.
Zdravotní pojišťovna – oznámení a přehled
U zdravotní pojišťovny je nutné oznámit, že už nejste OSVČ. Současně je důležité vyřešit, kdo za vás bude po skončení podnikání platit zdravotní pojištění. Můžete být například zaměstnancem, osobou, za kterou platí pojistné stát, nebo osobou bez zdanitelných příjmů.
Stejně jako u sociálního pojištění se po skončení roku podává přehled OSVČ zdravotní pojišťovně. Prakticky je dobré po ukončení činnosti zkontrolovat tři věci, tedy zda pojišťovna eviduje správné datum ukončení podnikání, zda byly doplaceny všechny zálohy a zda byl podán poslední přehled.
DPH – plátce musí řešit víc než jen zrušení živnosti
Pokud jste byli plátcem DPH, ukončení podnikání vyžaduje samostatnou pozornost. Zrušení živnosti automaticky neznamená, že správce daně okamžitě a bez dalšího ukončí všechny související povinnosti. Je potřeba podat žádost o zrušení registrace k DPH, případně vyřešit poslední daňové přiznání, kontrolní hlášení a vypořádání majetku.
Portál veřejné správy uvádí službu „Žádost o zrušení registrace k dani z přidané hodnoty“ a upozorňuje, že proti zamítavému rozhodnutí o zrušení registrace je možné se odvolat do 30 dnů ode dne jeho doručení. U DPH je nutné pohlídat zejména majetek, u kterého byl uplatněn odpočet daně, zásoby, dlouhodobý majetek a případné úpravy odpočtu. Pokud podnikatel ukončuje činnost jako plátce DPH, je vhodné ukončení konzultovat s účetní, protože chybné vypořádání DPH může vést k doměrku.
Datová schránka – nezmizí vždy hned
Mnoho OSVČ řeší po ukončení podnikání i datovou schránku. U podnikajících fyzických osob byla datová schránka často zřízena ze zákona. Takovou schránku nelze běžně „zrušit“ jen podáním žádosti jako u dobrovolně zřízené schránky fyzické osoby.
Czech POINT uvádí, že datové schránky zřízené ze zákona pro podnikající fyzické osoby nelze zrušit přes Czech POINT. Při zrušení živnosti dochází ke znepřístupnění datové schránky automaticky na základě výmazu subjektu ze zákonem stanovené evidence a k vlastnímu zrušení dochází až po uplynutí tří let od znepřístupnění.
Archivace dokladů – podnikání končí, povinnost uchovávat doklady ne
Velká chyba je myslet si, že po zrušení živnosti lze vyhodit faktury, smlouvy a účetní podklady. Archivace dokladů pokračuje i po ukončení podnikání. U DPH je pravidlo přísnější.
U ostatních daňových dokladů je nutné zohlednit lhůty pro stanovení daně, případné kontroly a navazující předpisy. Bezpečnější je nearchivovat jen „na minimum“, ale uchovat kompletní podnikatelský spis, třeba vydané a přijaté faktury, smlouvy, objednávky, doklady o úhradách, daňová přiznání, přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu, rozhodnutí úřadů, evidenci majetku a komunikaci s úřady.
Pokud máte doklady elektronicky, dbejte na jejich čitelnost, dohledatelnost a zálohování. Nestačí mít faktury jen v e-mailu, ke kterému se za pár let nedostanete.
foto / archiv LNR (AI)
