Veřejný rejstřík a rejstříkový soud

Veřejný rejstřík a rejstříkový soud

Veřejný rejstřík jako pojem se v českém právním řádu zavedl zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. Definici tohoto pojmu v něm však nehledejte. Celou problematiku veřejných rejstříků totiž nechal na zvláštním veřejnoprávním předpise, tedy zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů.

Princip nadřazenosti – postavení subjektů práva není rovné

Veřejnoprávní předpis oproti soukromoprávnímu uplatňuje princip nadřazenosti jedné ze stran právního vztahu. Nadřazenou stranou je v tomto případě orgán veřejné moci, který de facto rozhoduje o zápisu do veřejného rejstříku.

                Čtěte: Co znamená přímý zápis do obchodního rejstříku?

Veřejný rejstřík – co je cílem?

Především je to shromáždění a evidence určitých subjektů na jednom místě – zápis zákonem stanovených údajů o právnických a fyzických osobách, tedy zapsaných osobách. Jedná se tak o ucelený informační systém veřejné správy, který je veden v elektronické podobě.

Veřejný rejstřík právnických a fyzických osob může být:

  • spolkový
  • nadační
  • rejstřík ústavů
  • rejstřík společenství vlastníků jednotek
  • obchodní
  • rejstřík obecně prospěšných společností

Rejstříkový soud

VS vede rejstříkový soud, o zapsání tak rozhoduje zásadou soudního rozhodování, nikoli správního rozhodování. Pro každou zapsanou osobu vede zvláštní složku a jakýkoli zápis (tedy i změnu nebo výmaz) zveřejní bez zbytečného odkladu a listiny uloží do sbírky listin.

Údaje se oznamují také:

  • správci daně z příjmů
  • orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu
  • živnostenskému úřadu či orgánu, který vydal jiné podnikatelské oprávnění

Čtěte: K čemu slouží svěřenský fond