Řada firem a výrobních podniků má (a také si střeží) své obchodní tajemství. Jsou to obvykle specifické technologické postupy, techniky, návody, recepty, nebo také strategie, plány či znalosti (know-how) a podobně. Je to výhoda, originalita na trhu nebo jednoznačný krok před konkurencí. Umožňuje získat jedinečné postavení v obchodních vztazích a nabízet služby nebo výrobky docela jinak oproti ostatním.
Obchodní tajemství a jeho zastoupení v legislativě
Pojem obch. tajemství je ošetřeno v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. – NOZ), konkrétně v § 504, který říká, že Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Své konkurenční (často i rodinné) tajemství si společnost musí hlídat, je to jednoznačně konkurenční výhoda.
Příklad
Obchodní tajemství jsou obecně známá. Takovým tajemstvím je například přesná receptura na výrobu coca-coly, ale může jím být například i seznam zákazníků, způsob zpracování, složení atd.
Jedná se jednoduše řečeno o informaci, která poskytuje podnikateli výhodu a ze které čerpá nějakou hodnotu. Díky takové informaci pak může generovat zisk.
Rodinné podnikání – zlatý důl nebo konec rodinných vztahů?
Porušení obchodního tajemství
Porušením firemního tajemství se může osoba dopustit nekalé soutěže (§ 2976 NOZ).
§ 2985 pak o porušení obchodního tajemství mluví jako o jednání, při kterém osoba neoprávněně sdělí, zpřístupní nebo si pro sebe využije obchodní tajemství. Typickým příkladem jsou bývalí zaměstnanci firmy a úniky obchodních tajemství jejich odchodem.
Obranou proti takovému jednání je ochrana proti nekalé soutěži – možnost domoci se napravení závadného stavu, náhrady škody a také vydání bezdůvodného obohacení.
Čtěte: Tichý společník jako nenápadná finanční výpomoc
foto / archiv LNR
