Český trh práce se dál proměňuje a rok 2026 to potvrzuje naplno. Firmy už neřeší jen to, kde sehnat nové lidi, ale také jak si zaměstnance udržet, jak je rychleji zapracovat a jak nastavit podmínky tak, aby byly výhodné pro obě strany. Do toho vstupují změny v pracovním právu, větší důraz na flexibilitu práce, tlak na digitální dovednosti a také rostoucí význam rekvalifikací.
Pro podnikatele to znamená jediné – kdo se novým podmínkám přizpůsobí včas, může získat výraznou konkurenční výhodu. Naopak firmy, které zůstanou u starého modelu „pevná pracovní doba, minimální pružnost a nulový rozvoj“, mohou narážet na stále větší problém s náborem i stabilitou týmu. Aktuální data ČSÚ zároveň ukazují, že průměrná hrubá mzda za 4. čtvrtletí 2025 dosáhla 52 283 Kč, což dál zvyšuje tlak na firmy, aby vedle mzdy nabízely i jiné benefity a lepší pracovní podmínky.
Flexibilita už není benefit, ale standard
Ještě před pár lety byla flexibilní práce spíše výhodou navíc. Dnes se z ní stává běžné očekávání. Zaměstnanci častěji hledají možnost upravit si pracovní dobu, kombinovat práci z kanceláře a z domova nebo využít zkrácený úvazek. Týká se to zejména rodičů malých dětí, lidí pečujících o blízké, studentů i zkušených odborníků, kteří už nechtějí fungovat v pevném režimu od rána do večera.
Právě tady mají firmy obrovský prostor. Místo jednoduché otázky „Potřebujeme člověka na plný úvazek?“ je dnes často výhodnější ptát se Jaký typ spolupráce nám opravdu dává smysl? V mnoha případech může být lepším řešením částečný úvazek, pružnější rozvrh nebo postupný návrat zkušeného zaměstnance po delší pauze.
Co firmám přinesly změny v pracovním právu
Rok 2025 přinesl řadu pracovněprávních změn, které mají zvýšit pružnost pracovního trhu. Právě flexinovela byla prezentována jako krok k modernějšímu nastavení vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Pro podnikatele je důležité hlavně to, že stát i odborná veřejnost dál tlačí na větší adaptabilitu zaměstnávání, jednodušší návraty do práce a lepší sladění pracovního a osobního života.
Z pohledu firem to není jen legislativní téma. Je to hlavně téma manažerské a strategické. Nestačí totiž sledovat samotný zákon.
Firmy budou muset více rozvíjet vlastní lidi
Zásadní změnou je rostoucí důraz na rekvalifikace a další vzdělávání. Úřad práce v roce 2026 uvádí, že schvalování rekvalifikací se více zaměřuje na obory s reálným uplatněním na trhu práce. MPSV zároveň dlouhodobě provozuje databázi rekvalifikací a uvádí, že kurzy mohou být proplaceny až do výše 50 tisíc korun, přičemž se zaměřují i na zaměstnané, podnikatele nebo rodiče na rodičovské.
To je pro podnikatele důležitý signál. Místo čekání na „hotového člověka z trhu“ bude stále častěji výhodnější vzít šikovného kandidáta a dovzdělat ho. Týká se to administrativy, obchodu, zákaznické podpory, výroby i technických profesí. Firmy, které si osvojí model „najmout a rozvíjet“, budou ve výhodě oproti těm, které budou donekonečna hledat ideálního kandidáta, který už umí úplně všechno.
Nejčastější chyba zaměstnavatelů? Příliš úzké představy
Mnoho podnikatelů stále hledá zaměstnance podle starého vzorce, tedy ideálně na plný úvazek, okamžitě dostupného, s praxí, vysokou samostatností a ochotou přizpůsobit se zaběhnutému režimu firmy. Takových kandidátů ale na trhu není nekonečně mnoho. A v některých regionech nebo oborech jich je dlouhodobě nedostatek.
Právě proto je čas přemýšlet jinak. Třeba nehledáte „dokonalého kandidáta“, ale člověka, který bude skvěle fungovat po dobrém zapracování. Taky nepotřebujete zaměstnance na čtyřicet hodin týdně, ale dva lidi na zkrácený úvazek. Možná nehledáte jen nového pracovníka, ale také cestu, jak aktivovat potenciál těch, kteří jsou dnes mimo trh práce nebo na jeho okraji.
foto / archiv LNR (AI)
