Zkušební doba je období na začátku pracovního poměru, které slouží jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci. Obě strany mají možnost ověřit si, zda jim spolupráce vyhovuje, a případně ji jednoduše ukončit. Co se ale stane, když zaměstnanec v průběhu zkušební doby onemocní? Může se bát okamžité výpovědi, nebo má určitou ochranu? A jak je to s náhradou mzdy a nemocenskými dávkami? Onemocnění ve zkušební době.
Nemoc a nárok na dávky
Pokud zaměstnanec onemocní, postupuje se stejně jako mimo zkušební dobu. Lékař vystaví elektronickou neschopenku a zaměstnanec ji oznámí zaměstnavateli. Od 1. dne pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy za pracovní dny, a to po dobu prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Tzv. karenční doba, kdy dříve první tři dny nebyly hrazeny, byla zrušena od 1. července 2019. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel. Pokud nemoc trvá déle než 14 dní, přebírá výplatu dávek stát prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení.
Ochrana před zrušením pracovního poměru
Zákoník práce zároveň stanovuje určité omezení pro zaměstnavatele. Ten totiž nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době během prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (§ 66). To znamená, že pokud zaměstnanec onemocní krátce po nástupu do práce, má jistotu, že mu zaměstnavatel nemůže v tomto období pracovní poměr ukončit.
Po uplynutí 14 dnů pracovní neschopnosti už ale tato ochrana končí. Zaměstnavatel může pracovní poměr ve zkušební době zrušit, a to i v době trvání nemoci. Pracovní poměr v takovém případě skončí dnem doručení oznámení o zrušení.
Co když pracovní poměr skončí během nemoci?
Pokud zaměstnanec dostane oznámení o zrušení pracovního poměru po 14 dnech nemoci, pracovní poměr končí, ale nárok na nemocenské dávky trvá. Od 15. dne pracovní neschopnosti už totiž dávky vyplácí stát, a ten v jejich poskytování pokračuje, i když pracovní poměr skončil. Zaměstnanec tak není bez prostředků, i když už není zaměstnancem dané firmy.
Praktický příklad
Představme si zaměstnance, který nastoupí do nové práce a po týdnu onemocní. Lékař mu vystaví neschopenku, a protože nemoc trvá tři týdny, prvních 14 dnů dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele. Pokud by zaměstnavatel chtěl pracovní poměr zrušit, nesmí tak učinit během prvních 14 dnů nemoci. Jakmile tato doba uplyne, může pracovní poměr ukončit, a to i když je zaměstnanec stále v pracovní neschopnosti. Nemocenské dávky od ČSSZ ale zaměstnanec pobírá dál až do ukončení pracovní neschopnosti.
Nemoc ve zkušební době sice zaměstnance zcela nechrání před ukončením pracovního poměru, přesto má jistou minimální ochranu v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti. Z hlediska financí není zaměstnanec znevýhodněn – od prvního dne má nárok na náhradu mzdy a při delší nemoci následně na nemocenské dávky. Prakticky tak zkušební doba poskytuje zaměstnavateli flexibilitu, ale zároveň nezbavuje zaměstnance základních práv v případě onemocnění.
foto /archiv LNR
