Vyvlastnění pozemku nebo stavby – některá specifika

Vyvlastnění je velice zvláštní a obvykle negativně vnímaný nástroj, kterým lze za určitých podmínek odejmout vlastnické právo, které jinak garantuje Listina základních práv a svobod. Ta ale sama možnost takového odebrání nebo omezení vlastnického práva v článku 11 odst. 4 umožňuje. Vyvlastnit lze však pouze ve veřejném zájmu, ze zákona a za náhradu.

vyvlastnění

foto / archiv LNR

Zákon o vyvlastnění

Úprava institutu vyvlastnění je obsažena v zákoně č. 184/2006 Sb., zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). To je pak možné jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. Tím může být například stavební zákon.

Zpětné vypořádání již historicky postavené stavby, která slouží veřejnému zájmu

Vyvlastnění je v takovém případě přípustné pouze tehdy, nepodařilo se s vlastníkem ve lhůtě 90 dní uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo stavbě, které jsou potřebné pro uskutečnění účelu vyvlastnění. Lhůta běží následujícím dnem po doručení návrhu smlouvy, současně s návrhem smlouvy musí být doručen:

  • znalecký posudek,
  • informace o účelu vyvlastnění s povinným upozorněním, že nedojde-li k uzavření smlouvy, je možné ve veřejném zájmu získat tato práva vyvlastněním,
  • dále geometrický plán, pokud se jedná o část pozemku,
  • smlouva musí založit právo vyvlastňovaného na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 3 let od uzavření smlouvy (i když už stavba postavená je a k uskutečňování účelu vyvlastnění již došlo)

Bez smlouvy přímo na odnětí práva

Smlouva se neposílá v případě, že:

  • vyvlastňovaný není znám, není znám jeho pobyt nebo nepodařilo-li se mu doručit na známou adresu
  • a pak ve chvíli, kdy je omezen ve smluvní volnosti právními předpisy, rozhodnutím soudu, nebo rozhodnutím jiného orgánu veřejné moci, kterým mu bylo zakázáno převést vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě na někoho jiného – typicky v případech nařízených exekucí.

V takových případech se vlastník pozemku nebo stavby o zájmu získání práv k pozemku nebo stavbě obvykle vůbec nedozví a stane se až účastníkem vyvlastňovacího řízení.

I vyvlastnění, tedy rozhodnutí o změně vlastnických práv, se zapisuje návrhem na vklad do katastru nemovitostí.


Vyvlastnění – základní informace I.

Vyvlastnění – základní informace II.


 

Sdílet