Vyvlastnění – základní informace II.

Vyvlastnění – základní informace II.

Další problematika institutu vyvlastnění. Podmínky vyvlastnění. Jaké jsou práva a povinnosti zúčastněných. Rozsah vyvlastnění a náhrada vyvlastnění.

Účel a podmínky vyvlastnění

Podmínky vyvlastnění jsou velmi přísné. Pokud se vyvlastněním pozemku nebo stavby bude měnit využití nebo uspořádání území, lze vyvlastnění provést jen v souladu s cíli a úkoly územního plánování. K prokázání souladu nejčastěji slouží územní plán. Každopádně je nutné brát v potaz princip přiměřenosti a vyvlastňovat pouze v rozsahu nezbytném k dosažení účelu a ne větším. Na druhou stranu, pokud vyvlastnění pozemku nebo stavby nebo jejích částí, znemožní nebo znesnadní užívání dalšího majetku, pak lze vyvlastnění na něj rozšířit, pokud o to vyvlastňovaný požádá.

Spoluvlastnický podíl

Podle § 5 odst. 6 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, platí, že:

  • Jsou-li pozemek nebo stavba ve spoluvlastnictví vyvlastňovaného a vyvlastnitele, lze vyvlastnění provést jen v rozsahu spoluvlastnického podílu vyvlastňovaného.

Pokud stačí vlastnické právo pouze omezit zřízením věcného břemene, nelze takové vlastnické právo odejmout. Nelze vyvlastnit právo jednoho spoluvlastníka, který nesouhlasí, i když třeba ostatní souhlasí. Pokud například 1 spoluvlastník smlouvu nepodepíše, zbývající 2 ano, vyvlastňuje se právo všech tří (pokud nedojde k dohodě).

Odejmutí práv vždy pouze za náhradu

Náhrada za vyvlastnění se určuje znaleckým posudkem. Cena musí odpovídat skutečnému stavu. Nepřihlíží se k případnému znehodnocení v souvislosti s navrženým vyvlastněním. K náhradě je třeba započítat i náklady, které vzniknou například stěhováním, náklady na znalecký posudek (který si případně nechat vyhotovit vyvlastňovaný), případně třeba i jiné náhrady (například za historickou hodnotu věci).

                Čtěte: Nemovitost – kdy je nutný znalecký posudek

Navrácení práv

V návrhu smlouvy k dohodě o prodeji je nutné ukotvit také ustanovení, které umožní vyvlastňovanému návrat jeho práv k pozemku nebo stavbě, pokud nedojde k účelu převodu do 3 let od uzavření smlouvy. Teoreticky tedy pokud se nezačne stavět, má původní vlastník právo na vrácení majetku.

                Čtěte: Vyvlastnění – základní informace I.