Jaké jsou nejběžnější typy smluv?

Jaké jsou nejběžnější typy smluv?

Většina smluvních vztahů je uzavírána smlouvami, které se řídí občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.). Existuje řada smluv, které jsou zákonem přímo pojmenovány, je možné ovšem smluvně upravit i smlouvu jinou. Nejen v podnikání, ale i v běžných vztazích je někdy problematické poznat o jaký typ se jedná. Je proto dobře správný typ smlouvy určit a případně i pojmenovat. Jaké jsou nejběžnější typy smluv?

Je možné se ve smlouvě odchýlit od zákonné úpravy?

Někdy se vyskytnou situace, které by zákon dostatečně neřešil, nebo které si smluvní strany chtějí upravit jinak. Toto je možné jen u smluv s dispozitivními ustanoveními. A musí být ve smlouvě velmi jasně formulována – tedy musí být určeno jaká práva a povinnosti se nahrazují. A i z toho důvodu je třeba, aby byl smluvní vztah jasně pojmenován, protože i podle něj bude celkově podřízen úpravě této smlouvy.

Jak poznat, zda jde o dispozitivní ujednání

Bohužel kogentní ani dispozitivní úpravy nejsou přesně určeny, takže praxe je v tomto případě o něco obtížnější. Například u kupní smlouvy je možné řadu náležitostí individuálně určit, ale u některých typů kupních smluv je vyžadováno písemné vyhotovení. Třeba u prodeje nemovitosti, kde navíc musí být i ověřené podpisy obou stran.

Jaké jsou nejběžnější typy smluv?

Zákonem přímo upravené smlouvy

Běžně se jim říká také pojmenované nebo nominátní. Jedná se především o:

  • Darovací smlouva – je klasické dvoustranné ujednání, které tedy vyžaduje nejen nabídku daru, ale také jeho přijetí. Darovat je možné prakticky cokoli – třeba nemovitost, automobil, autorské právo, podíl ve firmě atd. Dar předpokládá bezúplatný převod vlastnického práva. Darování má určitou výjimku, při které vztah mezi dárcem a obdarovaným úplně nezaniká ani do budoucna – máme tím na mysli, že je možné za určitých podmínek a v určité lhůtě v budoucnu dar odvolat.
  • Kupní smlouva
    • Kupní smlouva převod nemovitosti – při ní dochází k převodu vlastnického práva k nemovitosti mezi kupujícím a prodávajícím. Za předmět smlouvy musí kupující zaplatit kupní cenu a převzít ho. Povinností je samozřejmě uvedení identifikačních údajů stran, předmětu smlouvy, kupní cena a ověřené podpisy. Smlouva sama o sobě pak slouží i pro vkladové řízení na katastru nemovitostí. Bez přepisu smlouvy v katastru tak vlastně ke změně vlastnictví nedochází.

TÉMA: Jak na návrh na vklad do katastru nemovitostí

    • S tímto typem smluv velmi často souvisí i smlouva o advokátní úschově peněz a listin, která se obvykle současně s kupní smlouvou kupní na nemovitost uzavírá. Tímto způsobem tak dochází k oboustranně nejbezpečnějšímu zajištění závazku. Advokát přijímá do úschovy listiny, peníze nebo cenné peníze, a podmínky uvedené ve smlouvě splňuje po předem určených splněných podmínkách. Například, že kupní cena bude prodávajícímu vyplacena po vložení změny vlastnictví do katastru nemovitostí. Do té doby k nim nemá právo ani prodávající ani kupující. Tedy kdyby z nějakého důvodu k převodu nedošlo, budou peníze vyplaceny zpět kupujícímu. K plnění ze smlouvy nedojde.

TÉMA: Jaké náležitosti musí mít kupní smlouva, aby byl převod nemovitosti zapsán do katastru

  • Nájemní smlouva – uzavíraná mezi nájemcem a pronajímatelem, a je vlastně smluvní dohodou, že nájemce může za poplatek po nějakou dobu (dohodnutou) využívat konkrétní věc pronajímatele. I tato smlouva má své povinné náležitosti – například přesný popis pronajímané věci.
  • Smlouva o směně nemovitosti
  • Smlouva o převodu podílu v obchodní společnosti
  • Smlouva o koupi závodu
  • Smlouva o úvěru
  • Smlouva o tichém společenství
  • Společenská smlouva / zakladatelská listina
  • Smlouvy obstaravatelského a zprostředkovatelského typu
    • Příkazní smlouva – se používá v různých situacích, například při zastupování v právních záležitostech, obchodním jednání, vyřizování účetnictví nebo při obstarávání jiných záležitostí, ve kterých příkazce nemá dostatečné znalosti nebo čas. Příkazní smlouva je založena na vzájemné důvěře mezi příkazcem a příkazníkem. Zásadní je, že se jedná smlouvu o vynaložení úsilí, nikoli smlouvu o výsledku.
    • Smlouva komisionářská
    • Smlouva o obchodním zastoupení
    • Smlouva o zprostředkování
    • Smlouva zasílatelská
  • Smlouvy o přepravě
    • Smlouva o přepravě věci a osob
    • Smlouva o nájmu přepravního dopravního prostředku
  • Smlouvy o energiích a telekomunikacích
    • Smlouva o dodávce elektřiny
    • Smlouva o připojení
    • Smlouva o distribuci elektřiny
    • Smlouva o dodávce plynu
    • Smlouva o distribuci plynu
    • apod.
  • Smlouvy pracovní
    • Smlouva o dílo –  je druh závazkového právního vztahu, ve kterém se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele určité dílo. Zhotovitel je povinen dílo provést v souladu s dohodnutými specifikacemi a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dílo může mít různé předměty, jako je zhotovení, údržba, oprava nebo změna věci, tedy činnosti hmotně neuchopitelné.
  • Smlouvy služebnostní

Zákonem přímo neupravené smlouvy

Běžně se jim říká nepojmenované nebo inominátní. Jsou založené na právu využít smluvní volnosti stran. Nejedná se tedy o to, že by neměly tyto smlouvy název, ale že nejsou přímo řešeny zákonem. Například:

  • Smlouva o kauci
  • Smlouva o spolupráci
  • Smlouva o rezervaci budoucí kupní smlouvy

foto / archiv LNR